9. sprna jsme opustili Cartagenu a vyrazili do mista s nazvem Mar Menor, tohle je uzavrene vnitrozemni more s propojujicim kanalem kolem 12 mil dlouhe. Ja konecne taky ridila lod bez autopilota pod plnymi plachtami, coz byla proste parada. Vydyndala jsem z ni 8.4 uzlu, az jsme jednu chvili mela I strach, ale nakonec se to vyrovnalo, takze to slo

 

Na ceste z Cartageny:

 

Pristup do Mar Menor je pod zvedacim mostem, ktery se otevira kazde dve hodiny. Kdyz jsme planovali cestu, tak jsme zjistili, ze informace v knizkach se lisi oteviracim casem mostua tak jsme nastartovali motory, abychom stihli otevreni mostu v 17:00, ale to se bohuzel nekonalo a tak jsme museli krouzit kolem pristupoveho kanalu jeste dalsi hodinu.

 

V kanalu do Mar Menor, zvedaci most v pozadi:

 

Pristup do Mar Menor:

 

Dalsi obrazek z kanalu v Mar Menor, bylo to opravdu uzasne:

 

Jak uz jsem rikala, ridila jsem lodicku kolem Mar Menor. Rozhodli jsme se kotvit za malym ostruvkem pod nazvem Isla Perdiguera. Bylo to opravdu moc hezke misto, I kdyz pri hledani vhodneho mista jsme na chvili uvizli na melcine, ale nakonec to dobre dopadlo.

 

Tereza Sailing:

 

 

Obrazek nasi lodicky v kotvisti (foceno z plaze).  

 

Po obidku a pivecku, nasleduje siesta… :o)

 

Pohled z ostruvku na Mar Menor:

 

Bohuzel, teplo a tepla voda dela sve a tak jsme ani nemohli v Mar Menor snorchlovat, byt jsme chteli. Pac je tam jedna meduza naflakana na druhou. Cestou jsme potkali nekolik hejn o 30 kusech. Bylo to az desive. Dorustaly do velikosti velkeho talire.

 

Meduza na jeden zpusob:

 

Mame vecu!!!!

 

Na ostruvku byla restaurace, kde jsme si dali moc dobry obed.

 

11. srpna jsme cestovali zpatky do civilizace – Alicante. Bylo tu celkem draho, ale zas na druhou stranu, dalo se to vydrzet.. Alicante mne celkem zklamalo. Myslela jsem, ze mestecko jako takove bude uplne o necem jinem, ale vetsinou se tam stavi, je tam spousta zaslych domu. Hrad o kterem jsem si myslela, ze bude v dobrem stavu a plazila se v 35 stupnovem vedru krpalem, abych ve finale zjistila, ze se jedna o ruinu, ktera je posprejovana a o tom nadhernem parku, ktery byl na mape o tom radeji pomlcim. Proste mne stve, jak ve Spanelsku nechaji vsechno ladem a skladem do doby kdy uz s tim nejde nic delat a tak cekaji, az to spadne…

 

Pohled z pristavu na hrad.  Lady Drake je na zacatku waiting mola pred budovou mariny.

 

Pohled na hrad Santa Barbara z hradu San Fernando, ktery byl de facto ruina, tak nejsou ani fotecky

r

 

Na ceste k hradu ‘Santa Barbara’

 

Nejake pohledy ze Santa Barary:

 

 

Uvnitr hradeb…

 

Trocha kultury z mesta…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dalsi lod, ktera byla na Rally Portugal (Mary Lou) se z nenadani objevila v Alicante. Alex je moc mily chlapik, ktery vlastni tuhle starou damu a ktery je taky prvni Rakusak s vlastni lodi na Rally. Planuje dostat se az do Turecka. Prvni vecer jme byli na sklenicce (v tomto pripade pomalu sudu) a dalsi vecer na vece. Bylo to moc moc fajn. Doufam, ze Alexe na nektere z nasich cest zase potkame. Nechame se prekvapit, co budoucnost prinese

 

Dnes vyrazime na dalsi cestu (chteli bychom doplout az do Valencie), ale vse bude zalezet na vetru a taky na tom, kdy se Pete vrati z nakupu. :o)