9. sprna jsme opustili Cartagenu a vyrazili do mista s nazvem
Mar Menor, tohle je uzavrene vnitrozemni more s propojujicim kanalem kolem 12
mil dlouhe. Ja konecne taky ridila lod bez autopilota pod plnymi plachtami, coz
byla proste parada. Vydyndala jsem z ni 8.4 uzlu, az jsme jednu chvili mela I strach,
ale nakonec se to vyrovnalo, takze to slo
Na ceste z Cartageny:
Pristup do Mar Menor je pod zvedacim mostem, ktery se otevira
kazde dve hodiny. Kdyz jsme planovali cestu, tak jsme zjistili, ze informace
v knizkach se lisi oteviracim casem mostua tak jsme nastartovali motory, abychom
stihli otevreni mostu v 17:00, ale to se bohuzel nekonalo a tak jsme museli krouzit
kolem pristupoveho kanalu jeste dalsi hodinu.
V kanalu do Mar Menor, zvedaci most v pozadi:
Pristup do Mar Menor:
Dalsi obrazek z kanalu v Mar Menor, bylo to
opravdu uzasne:
Jak uz jsem rikala,
ridila jsem lodicku kolem Mar Menor. Rozhodli jsme se kotvit za malym ostruvkem
pod nazvem Isla Perdiguera. Bylo to opravdu moc hezke misto, I kdyz pri hledani
vhodneho mista jsme na chvili uvizli na melcine, ale nakonec to dobre dopadlo.
Tereza Sailing:
Obrazek nasi lodicky v kotvisti (foceno z plaze).
Po obidku a pivecku, nasleduje siesta…
:o)
Pohled z ostruvku na Mar Menor:
Bohuzel, teplo a tepla voda dela sve a tak jsme ani nemohli
v Mar Menor snorchlovat, byt jsme chteli. Pac je tam jedna meduza naflakana na druhou.
Cestou jsme potkali nekolik hejn o 30 kusech. Bylo to az desive. Dorustaly do velikosti
velkeho talire.
Meduza na jeden zpusob:
Mame vecu!!!!
Na ostruvku byla restaurace, kde jsme si dali moc dobry obed.
11. srpna jsme cestovali
zpatky do civilizace – Alicante. Bylo tu celkem
draho, ale zas na druhou stranu, dalo se to vydrzet.. Alicante mne celkem zklamalo.
Myslela jsem, ze mestecko jako takove bude uplne o necem jinem, ale vetsinou se
tam stavi, je tam spousta zaslych domu. Hrad o kterem jsem si myslela, ze bude
v dobrem stavu a plazila se v 35 stupnovem vedru krpalem, abych ve finale zjistila,
ze se jedna o ruinu, ktera je posprejovana a o tom nadhernem parku, ktery byl na
mape o tom radeji pomlcim. Proste mne stve, jak ve Spanelsku nechaji vsechno ladem
a skladem do doby kdy uz s tim nejde nic delat a tak cekaji, az to spadne…
Pohled z pristavu na hrad. Lady Drake
je na zacatku waiting mola pred budovou mariny.
Pohled na hrad Santa Barbara z hradu San Fernando,
ktery byl de facto ruina, tak nejsou ani fotecky
r
Na ceste k hradu ‘Santa Barbara’
Nejake pohledy ze Santa Barary:
Uvnitr hradeb…
Trocha kultury z mesta…
Dalsi lod, ktera byla na Rally Portugal (Mary Lou) se
z nenadani objevila v Alicante. Alex je moc
mily chlapik, ktery vlastni tuhle starou damu a ktery je taky prvni Rakusak s vlastni
lodi na Rally. Planuje dostat se az do Turecka. Prvni vecer jme byli
na sklenicce (v tomto pripade pomalu sudu) a dalsi vecer na vece. Bylo to moc moc
fajn. Doufam, ze Alexe na nektere z nasich cest zase potkame. Nechame se prekvapit,
co budoucnost prinese
Dnes vyrazime na dalsi cestu (chteli bychom doplout az do Valencie),
ale vse bude zalezet na vetru a taky na tom, kdy se Pete vrati z nakupu. :o)
